„Zimo,zimo,táhni pryč….“
Chladná rána, pošmourná, zatažená obloha. Skoupá na sníh a led, na které jsme se těšili.Taková byla letošní zima. Dlouhá, ale mnoho radostí z tradičních zimních her a radovánek nám nepřinesla. Přesto se nám podařilo využít i těch pár chvilek, které nám nadělila, abychom si zasáňkovali a vyzkoušeli si, jesli jsme nezapomněli, jak se staví sněhulák. Morana, Moréna, Mařena, Smrtka – tak různě a jinak je nazývána vládkyně a bohyně zimy. Pořád ještě vystrkuje drápky. Její vláda skončila a my se těšíme na příjemnější počasí a teplé dny se sluníčkem. Proto jsme se s ní pěkně a hlasitě rozloučil. Ve středu 28.března jsme si udělali neobvyklou procházku k řece Moravě.
Za doprovodu říkadel, zpěvu a rytmických nástrojů jsme vyprovodili naši „Babici Zimici“ na moravní most za Bezměrovem, naposled jsme jí zamávali, zazvonili na cestu kouzelným zvonečkem a shodili do Moravy, aby ji voda vzala a proud odnesl do daleka. Od Moravy jsme se vraceli otevřenou „ Zlatou jarní bránou“, s radostným pocitem dobře vykonané práce a příjemně stráveného odpoledne.